top of page

PROČ

DŘEVOSTAVBU?

Důvodů, proč se vrátit k dřevěným stavbám, je jistě víc. Jedním z nich je zcela určitě cena, rychlost výstavby, energetické úspory a ekologie výstavby dřevěných domů.

 

Dřevo nevyvolává tak vysoké nároky na zpracování druhotných energií jako jiné materiály, ať už jsou to keramické cihly, beton nebo podobné výrobky.

Dřevo je dokonale recyklovatelný materiál.

Dřevěné domy mohou mít obvodové stěny s menší tloušťkou než u zděné stavby, protože značnou část stěny tvoří tepelná izolace, která je pro dřevěné

domy velmi podstatná.

Na stejně velké zastavěné ploše tak získáváte víc metrů užitné plochy a to už je zajímavá výhoda, která

může být pro Vás jako investora více než důležitá.

ZÁKLADNÍ

SPECIFIKACE

Základním stavebním prvkem dřevostaveb jsou panely skládající se z sádrovláknité desky (difůzně uzavřený systém), vnitřního nosného dřevěného rastru

z vysušeného řeziva KVH, tepelné izolace a parozábrany.

 

Tento hotový výrobek má několik základních rozměrů pomocí nichž lze postavit celý dům.

Doba výstavby se díky tomu  zkracuje na pouhé

týdny – samozřejmě záleží na velikosti a promyšlenosti celé stavby a také na tom, jak do výstavby zasahuje klient a zda si přeje určité změny přímo jemu na míru nebo jestli si vybere typový dům, který se dá velice rychle “seskládat“ jako stavebnice.

 

Další velkou výhodou dřevěných domů je možnost výstavby během celého roku, protože u této technologie je takzvaný mokrý proces buď zcela vyloučen, nebo výrazně omezen na minimum.

Finální vrstvou v interiéru u tohoto způsobu výstavby jsou sádrokartony/sádrovláknité desky, na fasádě zateplovací systém nebo klasický obklad dřevem či jinými obkladovými materiály. 

ŽIVOTNOST

DŘEVOSTAVEB

Často kladenou otázkou bývá životnost, či odolnost dřevostavby vůči škůdcům.

Jednoduchým argumentem může být stáří roubených chalup, starých dřevěných stodol, střech starých

stavení i hradů a zámků, kde není výjimkou stáří

přes 300 let a mnohdy toto dřevo nezaznamenalo žádný druh ochrany, či údržby.

 

Lze tedy říci, že pokud se stavba provede konstrukčně správně, pokud během života stavby nedojde k závažným poruchám, pak dřevo není materiál, který snižuje životnost stavby.

 

Na základě dlouhodobých zkušeností lze tedy říci, že dřevostavby mají životnost převyšující 60 let, což podstatně překračuje morální životnost stavby.

 

Navíc demolice či rekonstrukce dřevostavby je podstatně jednodušší než u jiných staveb. 

VÝHODY

DŘEVOSTAVEB

  • pořizovací cena hrubé stavby je nižší než u zděného domu.

  • pevná cena na začátku stavby, bez rizika nejrůznějších dodatků a zdražení.

  • vysoká přesnost výstavby

  • možnost úspor za práce architekta, projektanta, technického a stavebního dozoru.

  • velmi krátká doba výstavby, u dřevostavby cca. 3-5 měsíců. Navíc výstavba dřevostavby není
    limitována ročním obdobím.

  • výborné tepelně izolační vlastnosti - malá tloušťka obvodových stěn - při stejném venkovním půdorysu
    a zachování požadované tepelné izolace je díky tenčím stěnám dřevostavby dosaženo větší
    obytné plochy (v praxi na 100m2 ušetříte prostor až 10m2, což je jedna malá místnost).

  • dřevostavby jsou nízkoenergetické domy - mají výborné tepelně izolační vlastnosti, v praxi spotřebujete na vytápění až o 30% energie méně, než při vytápění zděného domu.

  • dřevo je skvělý tepelný izolant - dřevostavba v létě udržuje chlad a v zimě teplo.

  • dřevo jako materiál reguluje vlhkost, tzv. „dýchá"- stěny dřevostavby vlhkost buď absorbují nebo naopak uvolňují v závislosti na okolních podmínkách. Dřevo se také nenabíjí statickou elektřinou,
    a tak se v místnosti nevíří prach, což ocení především alergici.

  • dřevostavby šetří životní prostředí - dřevo je snadno dostupný a obnovitelný materiál.
    Při jeho zpracování vzniká daleko menší zátěž na životní prostředí než u zpracování jiných stavebních materiálů.

Kromě zmíněných výhod získává majitel dřevostavby i pocit, že učinil krok pro ochranu životního prostředí.

Většinu dřevostaveb lze realizovat jako nízkoenergetický či až pasivní dům.

A platí, že nejlepší energie je nespotřebovaná energie. V každém případě šetří peníze i přírodu.

MÝTY KOLEM

DŘEVOSTAVEB

  • Dřevostavby u nás mají velkou nevýhodu a to ústup dřeva jako tradičního stavebního materiálu v minulém století. Proto dnes musí dřevostavby překonávat řadu předsudků v mínění široké veřejnosti, stavebních firem, ale i některých architektů a projektantů.

  • Dřevo je málo trvanlivé...? Mylné představy mnoha lidí o trvanlivosti dřeva lze vyvrátit fakty. Správně provedená dřevostavba vystavená přírodním podmínkám vydrží bez jakéhokoliv ošetření mnohem déle než stavby
    z jiných materiálů (minimálně 60 let). Pokud má dřevostavba alespoň základní péči můžeme si být jisti,
    že bude stejně dobře sloužit i dalším generacím našich potomků.

  • Nízká odolnost vůči povětrnostním vlivům? Dřevo je materiál s velmi dlouhou životností, což dokazují dřevostavby staré i několik stovek let. Dřevostavba je velice lehká a pevná stavba s minimálními nároky na základovou konstrukci. Vždyť dříve se dřevostavby zakládaly pouze na srovnaný terén.
    Známé jsou i případy, kdy byly chalupy vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny i o několik desítek metrů z původního místa a to bez toho, aby došlo k jejich poškození.

  • A co když vypukne požár? Obavy z požáru samozřejmě nejsou bez opodstatnění. Je však faktem, že dřevo udrží déle statickou pevnost do okamžiku zhroucení než ocelové či betonové konstrukce. Každá dřevostavba musí splňovat normu minimálně 30ti minut neprohořlavosti stěn. Vlastnosti dřeva se při požáru,
    na rozdíl od ocelových profilů, výrazněji nemění. Hořící dřevěný strop tak paradoxně přežije déle,
    než strop z ocelových profilů, který se vlivem tepla zdeformuje a zřítí mnohem dříve.

  • Je dřevostavba prestižní bydlení? Podle statistických údajů dodavatelů dřevostaveb jsou jejich nejčastějšími zákazníky lékaři, advokáti a zástupci vyšších příjmových tříd. Dřevostavba není něco, za co by se měl člověk stydět, ale opak je pravdou. Také vzhled dřevostavby nemusí na první pohled vypovídat, z čeho je stavba zhotovena. Na vnější stranu dřevěného skeletu se mohou použít omítky, fasádní desky či obklady.
    Na první pohled je pak dřevostavba k nerozeznání od stavby zděné.

bottom of page